Moji milí odběratelé a posluchači Zlaté Transformace, velmi si vážím Vašeho zájmu o mé příspěvky, od posledního článku jsem se odmlčela a tušila jsem, že sepíšu-li něco do éteru, bude to již (v uzrálém čase) po porodu. Po porodu nejsem a tak jsem si říkala, že bych si mohla “odložit” pár myšlenek z prožitého.
Je krásné vidět, jak přírodní procesy mají svůj rytmus a na mysl člověka a stanovené termíny neberou ohled. Těhotenství ženy je vůbec krásná věc, která žije svým vlastním rytmem. Těhotná žena nepřemýšlí, jestli se najíst, když má hlad, prostě se nají, když je unavená, zdřímne si, a tak je to s celým těhotenstvím, vše plyne přirozeně ve svém řádu.
Je pravda, že od začátku jsem se nechtěla orientovat podle stanovených prohlídek a docházet na veškerá poradenství v rámci svého těhotenství, protože jsem naprosto důvěřovala svému zdravému tělu. Nicméně těhotenství je mé první a tak jsem chtěla mít jistotu - kvůli miminku, že je vše v pořádku. Celé mé těhotenství - podle všech výsledků a také různých míst, kde vyšetření probíhají (a že jsem jich prošla a změnila dost), je dle slov “odborníků” mé těhotenství jako z učebnice, míněno - vše probíhá naprosto v pořádku a ve zdraví.
Nicméně se přišlo na to, že můj stanovený termín je vypočítaný ne přesně (my víme přesné datum početí, delší cyklus) : protože lékaři stanovují termín podle poslední menstruace ženy a nic víc je nezajímá. Poté podle prvního screeningu (na který nás poslali moc brzy). Rozdíl zde hraje roli 2-3 týdny, což je v období těhotenství opravdu hodně.
S mým mužem nám to od začátku neladilo (právě kvůli přesnému termínu početí, který známe). I přesto, má mysl na to naskočila a myslela jsem si, že porodím už v dubnu (ale nevěřila jsem tomu). Biologie totiž ví a fyzické tělo rovněž. Hodně jsem během celého těhotenství slyšela ze všech stran, jak mám malé bříško.
Ukázalo se tedy, že jsem 2 týdny (minimálně) o termín v čase, kdy je třeba se ještě uvolnit a nechat miminko zrát. Což mě samotné přijde velice uvolňující a rozumné, nicméně mysl a termíny chtějí ženu natěsnat do adekvátního data, kdyby měla porodit. Stále u nás probíhá nastavení, že když žena neporodí do termínu 42 plus 0 nastupuje vyvolání porodu (může podepsat negativní revers). Nicméně, když se obklopíme dobrým týmem, který je zkušený - přihlíží se na stav miminka a pokud je s drobečkem všechno v pořádku - není nutné děťátko tlačit násilím ven (doporučuji si nastudovat, co vyvolání porodu způsobuje s tělem matky a také novorozenci).
A tak ve svém 41 prvním týdnu s výsledky jako z učebnice, kdy miminko krásně prospívá, placentu má jako ve 39 týdnu (plně funkční, živiny přijímající) a také ve fázi, kdy se dokrmilo na 3 kg, přichází uvolnění s vědomím, že má času kolik potřebuje, aby se narodilo. Příroda nás učí trpělivosti a také důvěře, když je hruška zralá, spadne sama. Do přirozeného procesu jako je porod - řízen zákony přírody, bychom - my, s naší lidskou myslí, měli zasahovat, co nejméně a v uvolnění nechat přijít přirozenost. Celou dobu vím, že jsme v pořádku a mám naprostou důvěru v přirozené zákony, nicméně v takto intimním čase pro mnohé ženy může být velice náročné ustát si své potřeby a nepodlehnout tlaku okolí. Kolem nás se za poslední 3 týdny přeskládalo 3x místo a dokonce i lidé v týmu, kteří jsou součástí procesu porodního a já vím, že nic není náhoda a vše plyne v Božím načasování.
PS: Kdybych neměla jasnou vizi, důvěru v sebe a také v tým, který si vybírám a nebojovala za své vědomí termínu, pravděpodobně bych nyní ležela v porodnici na indukci (jako mnoho žen, zvláště v předchozích letech bez informovanosti) neadekvátně a předčasně. Dnes již máme mnoho informovaných a skvělých lidí, kteří stojí za podporou žen a jejich síly rodit. Máme otevřené a velice podporující porodní asistentky, duly a dokonce i některé lékaře, kteří přirozené potřeby žen a porodních procesů podporují. Zvláště, když je žena i dítě zdravé, není potřeba zasahovat.
Ke svému myšlenkovému nastavení bych ráda sdílela krásný rozhovor s porodní asistentkou Annou Kohutovou od tvůrců Hovory ze Země: